Derek Hale

Ako ju vezmeš do náruče jednu ruku obmotá okolo tvojho krku a v druhej aj naďalej zviera topánku. Pohľad pritom nespúšťa z jeho tváre keďže sa snaží zistiť na čo myslí. Ako ju položí oprie sa rukou o stenu a čaká na to kedy sa konečne otvoria dvere. Dlho to netrvá a už v nich stojí Chris ktorý sa prekvapene pozerá na oboch. Vôbec by nečakal, že ich bude vidieť spolu len tak stáť pred jeho dverami.
"Chcem vedieť pravdu. A viem, že ju poznáš." Povie Stella Chrisovi. Tomu ihneď dôjde o čom hovorí preto ich pustí dnu. Stella si tam odskáče na jednej nohe a hneď si sadne na sedačku v chodbe. Vyzuje si aj druhú topánku a obe ich nechá na chodbe pričom sa pozrie na dvoch mužov pred sebou čakajúc kam pôjdu.

Když mu Stella omotá ruce kolem krku, je rád, že mu nevidí do hlavy a dokáže zakrýt své rozporuplné pocity. Ačkoliv nemá žádnou jistotu, ta možnost, že by mohla být jeho dcerou dělají své od okamžiku, kdy to naznačila.
Na její otázku v autě, kdy se ho ptala, jakou odpověď by si přál slyšet jí odmítl odpovědět, ale on sám má jasno. Už jenom ta představa, že by to mohla být pravda jej naplnila nepopsatelnými pocity, které projasnily jeho nitro. Netuší, proč to tak má, když jde stále, jenom o teorii. Jako by někde v nitru odpověď dávno znal a věděl, že je to tak. Přikládá to tomu nadšení, které to v něm probudilo, protože odmítá věřit, že by to byl nějaký jeho vlkodlačí instinkt, který se hlásí o to své. Pokud by to tak totiž bylo, pak by se nabízela možnost, že Stella není jenom Kateina dcera, ale že má v sobě i jeho vlkodlačí geny, které ty jeho vnímají. Uvědomí si, že do svých teorií trochu zamotal, ale vše zůstane v jeho hlavě, jeho mysli, do které mu naštěstí nikdo nevidí.
Probere ho z jeho úvah až zvuk otevírajících se dveří a Chrisova tvář, která se v nich objeví.
Ihned se vzpamatuje a nasadí svůj obvyklý neprostupný výraz. Chris má u něj vroubek za to, že měl před ním tajemství, které se tak úzce týká jeho života.
"Ahoj." Pozdraví ho neutrálně. "Shodou náhod jsem potkal venku tvou neteř. Měla malou nehodu, ale určitě bude brzo v pořádku." Promluví a při tom sleduje Chrise. Více, než jeho slova jej zajímá, co se odehrává v jeho nitru při jeho slovech. Je rád za své vlkodlačí smysly, díky kterým pozná pravdu a nejen ji.
"Mimo jiné jsem se dozvěděl pár zajímavých věcí. Chtěl bych vědět, jestli je to pravda. Stella říká, že ji znáš." Poznamená ještě a stojí přede dveřmi. Jeho výraz zračí, se odtud bez odpovědí nehne.

Stella sa pousmiala nad správaním Dereka. Pravdepodobne bol nahnevaný za to, že mu Chris nič nepovedal. Teda iba ak je Stella naozaj jeho dcéra.
"Poď dnu. Potom ti poviem ako to je. Nechcem sa o tom baviť tu."  Povedal Chris Derekovi a naznačil mu znova nech ide dnu. Stella tam len ďalej sedela a sledovala oboch pred sebou.
"Derek...poď do obývačky." Tento krát prehovorila Stella ktorá sa postavila a začala skákať smerom do miestnosti o ktorej hovorila pred tým. Tam si ihneď sadla na gauč a vyložila si naň nohy. Chcela vedieť pravdu a to už čo najskôr preto ju nebavila vzdorovitosť Dereka. Jej potenciálneho otca. Stella sa skĺzla nižšie na gauč a pod hlavu si dala vankúš. Hlava ju ešte stále bolela ale v aute to nevnímala keďže bola až moc zahlbená do rozhovoru. A o bolesti ktorá jej išla z nohy ani nehovorila.

Když jej Chris zve dovnitř, sevře rty na chvilku do úzké linky, letmo kývne a překročí práh dveří domu. Není tady poprvé a trochu se uvnitř vyzná. Porozhlédne se v hale a zrak mu padne na Stellu, která na nich čeká. Následuje ji do obývacího pokoje. Má tak z první řady před očima, jak skáče a jeho náladu to nezlepší, protože mu dojde, že se to vůbec nemuselo stát, kdyby tolik nejančila. Kousne se do jazyku a odpustí si poznámky na daný problém.
Vejde za ní do pokoje. Navzdory jeho rozpoložení a zlosti na Chrise i na Kate, chce znát pravdu, co nejdříve. Přejde pokojem až ke krbu, kde se zastaví a otočí se čelem do místnosti. Sleduje Stellu, jak se ukládá na pohovku a netváří se právě nadšeně, neboť dobře vnímá, že má bolesti. Vydechne si, z části rezignovaně, zčásti frustrovaně, že s tím nemůže nic udělat. Když se ve dveřích pokoje objeví Chris pohlédne na něj tázavě i naštvaně. Sice mlčí, protože v současné chvíli za sebe moc neručí, ale z jeho výrazu je více, než jasné, co ho zajímá.
"Řekneš nám, co víš?" Požádá ho pak navzdory jeho náladě docela slušně a klidně, i když pod povrchem to v něm vře jako v kotli. Po té se odmlčí a mluvení nechá na Chrisovi. Nechce pokládat žádné konkrétní otázky. Chce slyšet od něho, co a jak.

--Chrisov pohľad--
Hneď ako konečne Dereka vošiel do domu zatvoril dvere a nasledoval tých dvoch do obývačky. Všimol si ihneď Stellu ako ležala na gauči a zamračil sa.
"Čo sa jej stalo ?" Ukázal na Stellu pritom sa ale pozeral na Dereka ktorý ju sledoval. Naozaj by ho zaujímalo čo sa jeho neteri stalo keď ma obviazanu nohu a náplasť na krku. Ihneď ku nej prišiel a keď zbadal bolestivú grimasu na jej tvári odišiel do kuchyne odkiaľ doniesol tabletku od bolesti a pohár vody. Ihneď to dal Stelle ktorá neprotestovala a tabletku si dala s radosťou.
"Ehh...viem čo chcete obaja počuť...pred 17 rokmi ste s Kate spolu chodili. No obaja vieme ako to dopadlo. Kate podpálila váš dom a utiekla. Až po tom incidente sa dozvedela, že je tehotná. Bol si jediný s kým v tej dobe spávala. Takže áno, Stella je tvoja dcéra. Kate nechcela aby si to vedel hlavne kôli tomu čo spôsobila. A taktiež nevie o tom, že si otec veľa ľudí v našej rodine. Mne to Kate povedala ihneď keďže som jej brat no musel som jej sľúbiť, že si to nechám pre seba a ty dobre vieš, že ja svoje sľuby držím." Celý čas hovoril ku Derekovi pričom sa mu na tvári črtala nečitateľná emócia. Nevedel ako bude Derek a Stella reagovať a toho sa aj celkom bal. Vedel o tom ako moc chcela Stella vedieť kto je jej otec a tak dúfal, že ju Derek neodmietne.

Když se Chris objeví ve dveřích, neujde mu, jak se dívá na Stellu. Protáhne koutky rtů nespokojeně do stran. Ani jemu se nelíbí, jak Stella vypadá a štve jej, že tomu nezabránil. Povzdechne si pro sebe a při Chrisově otázce se na něj ne právě nadšeně podívá.
"Slítla ze schodů." Odpoví mu ve stručnosti a z Chrise se podívá omluvně na Stellu. Mrzí ho, že je zraněná. Zaznamená, že se Chris na chvíli vzdálí. Když Stelle donese prášek je mu vděčný, ale vzhledem k tomu, co je teď mezi nimi, to nijak zvláště nedá najevo. Jen postává u krbu a sleduje ty dva.
Není si jistý jestli se mu to zdá nebo je to skutečnost, ale přijde mu jako věčnost, než Chris začne mluvit. Zadívá se na něho pozorně a během jeho vyprávění z něj nespustí oči. Ironicky se ušklíbne, když Chris mluví o jeho "vztahu" s Kate. Raději se k tomu nevyjadřuje. Jako idiot si připadá i bez toho docela dlouho. Přijde mu, že má Chris nějaký velký přehled o Kateině milostném životě v té době. Upřímně netuší, jak si tím může být tak jistý, ačkoliv doufá, že k Chrisovi Kate byla upřímná.
Když mu pak potvrdí, že je Stella opravdu jeho dcera, neví, co si o tom myslet. Tedy má jasno, rozhodně je to pro něj silné kafe, ale je rád, že zjistil pravdu, a je právě taková. To jediné bere jako pozitivum. Všechno ostatní, Kateino tajemství, Chrisovo mlčení a vše kolem toho bere jako zradu a silnou ránu pod pás.
Z toho důvodu, že jej Chris zklamal své emoce, svou radost nad tím zjištěním opanuje. Když domluví, chvilku jej probodává nepříjemným pohledem. Přimhouří oči a krátce uvažuje. Trvá to pár okamžiků, ale hned, jak si ujasní, co chce, přestane si Chrise všímat. Přejde od krbu k místu, kde odpočívá Stella a dřepne si k ní. Koukne na ni, jeho výraz v tu chvíli zjihne a vypadá, ohromeně, ale i šťastně.
"Přísahám, že jsem neměl nejmenší tušení, že existuješ, Stello a neskutečně moc mě to mrzí." Odvětí s upřímnou lítostí, když na ni kouká. Pak zvedne ruku a položí ji na její.
"I to, co se stalo dnes." Dodá omluvně.
"Máme toho, ale hodně co dohánět." Pokračuje dále a do hlasu se mu vkrade stopa nadšení a radosti. "Pokud tedy budeš chtít." Trochu ubere na svém nadšení, protože netuší, jak to Stella vezme. Svou ruku z její stáhne a přemítá, než mu odpoví, co všechno vlastně Stella o nadpřirozenu a o tom, čím se živí Argentovi, ví.

--späť na Stellu--
Ležala na gauči no aj tak počúvala čo hovorí Chris. Stále si nechcela priznať, že je to naozaj pravda a ona konečne našla svojho otca. Vo vnútri sa jej rozlial telom pocit šťastia a akonáhle vedľa pocítila Dereka....teda svojho otca, otvorila oči a sledovala ho. Stiskne mu trochu ruku a ako dohovorí trochu sa nadvihne a padne okolo krku svojmu otcovi ktorého pevne obima.
"Samozrejme, že chcem." ihneď súhlasila a rýchlo prikývla na čo ju ale hneď zabolelo v hlave.
"Ale najskôr sa musím dostať z môjho zranenia." Uchechtla sa a položila si jednu ruku na svoju hlavu pričom ale aj naďalej obimala svojho otca. Bola tak šťastná, že ho konečne našla. Teraz ho už len tak nenechá odísť. Bude odteraz veľkou súčasťou jej života a ona si bude vážiť každú jednu chvíľu s ním.
Pozrela sa na Chrisa ako tam len stal a sledoval ich spolu. Mierne sa na neho usmiala a on jej ihneď úsmev oplatil. Vedel, že som to chcela vedieť a zjavne aj jemu odľahlo, že to už nemusel dlhšie v sebe tajiť.

Když se sehne ke Stelle a poví jí, co má na srdci, trochu nejistě pak vyčkává její reakce. Přeci, jen dosud bylo vše, jen v teoretické rovině, ale teď jsou domněnky skutečné a oni slyšeli potvrzení od Chrise. Nyní už je to pravda. Netuší, jak na to ona bude reagovat, ale dlouho tápat nemusí. Netrvá dlouho a Stella se mu hodí okolo krku. Zpočátku jej to trochu vyvede z rovnováhy, ale rychle najde ztracený balanc a jakmile se tak stane, tak jí taky trochu nemotorně a opatrně obejme. Přeci, jen svou dceru smí obejmout poprvé v životě a je to jako blesk z čistého nebe. Položí jí ruce na záda a opatrně jí po nich přejede. Pamatuje na to, že je zraněná a má bolesti. Nechce jí přitížit.
Když ho ujistí, že souhlasí s jeho návrhem, spokojeně se pro sebe pousměje. Jelikož je k Chrisovi otočený zády, nemusí se přetvařovat.
"To jsem rád." Ujistí pak Stellu, aby si jeho mlčení nevyložila nějak špatně, protože ani ona mu nemůže vidět do tváře.
"To v každém případě." Přikývne pak na její slova o uzdravování. Zaznamená ten moment, kdy Stella udělá špatný pohyb a zabolí jí to.
"Musíš být opatrná a dávat na sebe větší pozor." Nabádá ji hned po té. Klidně, ale rozhodně. Něčemu takovému se musí příště vyvarovat. Drží Stellu ještě chvíli v obětí, ale i když je za její blízkost rád, chce si ještě také užít pohled na ni a tak se odtáhne a zadívá se na ni. V jeho očích je krásná, jako sen. Teď už si může dovolit ty rysy v její tváři přirovnat, nejenom k podobě Kate, ale vidí v ní i rysy Haleovic rodiny.
Když si ji prohlíží, znovu se ozve myšlenka, kolik toho Stella ví. Potřebuje to nějak nenápadně zjistit, než se na to téma začnou bavit. Přemítá, jak na to pokud možno nenápadně navést řeč.

Ihneď sa ticho zasmiala na jeho poslednej vete.
Usmiala sa na svojho otca a pomaly sa posadila pričom dala obe nohy dole z gauča.
"nehnevaj sa na Chrisa za to, že ti to nepovedal. robil len to čo chcela matka." znova prehovorila smerom ku otcovi až jej pohľad padol na jej nohu. Hneď si pomyslela, že teraz nebude môcť chodiť s ostatnými lovcami do lesa nejakú tú dobu. V tom ju ale napadlo, že či vie aj Derek o tom čo robí jej rodina.
"Uhm....oci...wow budem si na to musieť zvyknúť...ty vieš čo robí mama ? A ujo Chris ?" Snažila sa ho to opýtať tak trochu nenápadne aby mu nepovedala niečo blbé no hneď si spomenula na to ako skočil zo schodov a potom ako takmer rozpučil volant nad čím sa trochu zamračila. Nešlo jej to do hlavy, že by niečo také urobil normálny človek no nechcela si robiť zbytočne predstaví o tom čo zač je jej otec.

I kdyby nebyl vlkodlak s bystrýma ušima, nemohl by mu ujít její tichý smích. Jelikož je nyní docela v dobrém rozpoložení, tak se nad tím nehodlá pohoršovat. Přeci, jen se toho teď pro něj dost mění, ale úplně bez odpovědi to přejít nehodlá.
"Copak je k smíchu?" Pohlédne na Stellu na oko vážně a přeměří si ji tázavým pohledem. Přesto dlouho vážnou tvář neudrží a za krátko se mu na rtech objeví jemný úsměv. Odtáhne se pak natolik, aby měla Stella dost místa pro své úmysly, posadit se, ačkoliv si myslí, že by bylo lépe, kdyby zůstala ležet. Nechce ji, ale přesvědčovat, protože je mu jasné, že má svou hlavu, a jestli je alespoň z půlky tak tvrdohlavá a neústupná jako on a Kate, tak by to stejně bylo k ničemu. Využije toho, že se na pohovce udělá místo a posadí se vedle ní.
Když se pak snaží, aby se na Chrise nezlobil, je to od ní trochu jako přilévání oleje do ohně.  Navíc je to příliš brzy. To, co nyní pociťuje vůči Chrisovi není, jen zlost. Je toho více a on to teď nechce rozebírat. Zvážní, koukne na Stellu, na Chrise, jen krátce a zpět na Stellu. Bude chvíli trvat, než to stráví.  V tuhle chvíli se tím odmítá zabývat. Nebýt Stelly, tak by v tomhle domě teď nezůstal ani o vteřinu déle. Argentům teď důvěřuje ještě méně, než dosud.
Z jeho myšlenek a úvah o tom, co udělá, ho vytrhne Stella svou otázkou a nejen jí. Na to oslovení si bude muset zvyknout, protože mu navzdory všemu přijde divné. Nemyslí si, že by si něco takového zasloužil, ale je příliš pozdě, aby do toho mohl mluvit.
"Ano?" Pohlédne na Stellu tázavě a neubrání se pousmání. "Já taky." Poznamená ještě k tomu oslovení. Po té se zaměří na to, co se ho ptá. Pozvedne mírně obočí a přemítá, jestli se ho Stella ptá na to, co si myslí a nebo si Kate za tu dobu našla další zaměstnání. Když k tomu jmenuje i Chrise, tak začne mít pocit, že se ho přeci, jen ptá na lovce. Přesto si neodpustí vůči Chrisovi rýpavou poznámku, když na Stellu zareaguje.
"Nevím, Chris je samé tajemství, stejně, jako Kate." Úmyslně to řekne kousavě, ale hned pokračuje dále. Nechce chodit příliš dlouho kolem horké kaše. Krátce při těch slovech koukne na Chrise, ale jinak si ho moc nevšímá.
"Řekla ti Kate něco o mé rodině?" Nechce se ptát přímo, dokud to slovo - lovec, nezazní z úst některého z nich. Místo toho zavede téma hovoru k jeho rodině, protože o tom chce Stelle říct. Potřebuje aby to věděla. Na rozdíl od Argentových jí nehodlá něco takového tajit. Stále je tu totiž možnost, že i ona zdědila vlkodlačí geny a mělo by se to zjistit, co nejdříve. Po své otázce na Stellu tázavě koukne.

"ale čoby. Nič nie je smiešne." Usmeje sa na neho ako slniečko na hnoji. Hneď mala potrebu sa obrániť. Zaprela sa rukami o gauč a sledovala svojho otca.
"No moja matka je samé tajomstvo, to áno." na chvíľku sa odmlčala a pozrela na Chrisa s otázkou v očiach. Ten iba prikývol na znak toho čo sa pýtala predtým teba.
"Vlastne ja robím to isté ako ony dvaja. Teda robila som...od príchodu tu som sa luku a šípa už nedotkla..." nepovedala priamo lovectvo no naznačila to. Vedela, že Derek nebude hlúpy a pochopí to.
"Neviem o tebe a tvojej rodine nič."Zakrútila hlavou a sledovala zem. Trochu sa bála, že sa nahnevaš na to, že aj ona je lovkyňa ako jej matka a Chris.
"no budem veľmi rada ak mi o tebe a tvojej rodine povieš čo najviac. Predsa len je to už aj moja rodina." usmiala sa na svojho otca a sledovala ho so záujmom.

To, co se mu nezamlouvá a nechce nyní řešit okázale ignoruje. Jelikož se chce o Stelle něco dozvědět a zároveň zjistit, co ví, začne se jí vyptávat. Má tušení, že oba dva mluví opatrně o tom též, ale každý z té své strany. Lovec a vlkodlak, dvě strany jedné mince.
Než jí poví o sobě, ověří si, či spíše nabude silnějšího dojmu o tom, že Stella o tom, že Argentovi loví vlkodlaky ví a ještě to vypadá, že se přidala do rodinného řemesla. Upřímně jej to nenadchne. Když mu o tom Stella povídá, nepatrně se nad tím nespokojeně zamračí. Jedinou omluvou pro ni mu je, že nemá tušení o tom, že její táta je vlkodlak. Chvilku se na Stellu mračí, ale spíše přemýšlí o tom, co jí poví o Haleových a o sobě. Hlavně potom, co mu řekne, že o nich nic neví.
"Předpokládám, že jsi stejně lovec, jako tvá máma a Chris." Poznamená po té a koukne krátce na Stellu, krátce na Chrise. "Já i někteří členové mé rodiny jsme vlkodlaci." Pokračuje dále a když to o sobě Stelle prozrazuje, pozorně ji při tom sleduje, aby mu neuniklo něco důležitého. Ačkoliv chce, aby znala pravdu, nechce ji nějak děsit, i když vlastně ona ty jako je on loví. Když nad tím přemýšlí, nechce si připustit, že už někoho zabila. Zamyslí se nad tím i nad tím, co jí ještě poví. Nechce toho o své rodině moc prozrazovat, hlavně v téhle době, kdy je Beacon Hills plné lovců. Odmlčí se a uvažuje, co s tím vším dál.

Pozerá sa na neho ako sa na ňu mračí. chvíľu je len ticho no nakoniec súhlasne prikývne na to že je lovec rovnako ako jej matka a ujo. chvíľu sa tvári zarazene no potom si spomenie na ten skok zo schodov a drtenie volantu a dôjde jej, že to nebol len pocit. Pousmejem sa a chytí svojho otca za ruku.
"ďakujem, že si mi o tom povedal tati" povie s úprimným úsmevom a jeho ruku trochu zmáčkne v tej jej.
"myslíš, že by som mohla stretnúť niekoho z tvojej...vlastne aj mojej rodiny ?" nadvihla obočie a jeho ruku stále nepúšťala. Bola rada za to, že ma konečne otca. Bola rada za to, že jej povedal o sebe pravdu. Už sa nemohla dočkať na dni ktoré budú tráviť so sebou.
"dúfam, že sa moc nehneváš za to, že som zabíjala takých ako si ty." zahrizla si do pery a trochu neisto ho sledovala. Celkom jednoducho mohla ublížiť aj jemu keby to ešte robila no ona nechcela. Vždy sa cítila zle. Vždy mala pocit ako keby tým ubližovala nie len im ale aj sebe.

Má dojem, že to není ono. Takhle by to přeci nemělo vůbec být. Zdá se mu, že celé tohle seznamování je špatně, ale nenapadá ho nic, jak by to měl změnit nebo alespoň vylepšit. Povzdechne si nad tím i nad tím, že jeho dcera loví vlkodlaky. Neskutečný paradox pěkně přitažený za vlasy.
Poví jí o tom, že je vlkodlak, stejně jako někteří členové Haleovy rodiny. Vyčkává po té Stellinu reakci. Pozvedne mírně obočí, když ho chytí za ruku, ale její stisk opětuje, ačkoliv si dává dobrý pozor na svou sílu.
"Nemáš zač. Myslím, že by si takové věci měla vědět." Odpoví na její poděkování. Poslechne si její další otázku, nad kterou se zamyslí. Věří, že ji to zajímá, ale nemůže pominout skutečnost, že právě zjistil, že jeho dcera loví vlkodlaky. Nemyslí si vůči ní nic zlého, ale Kate nedůvěřuje stejně, jako před tím. Možná i více. Neví, jestli je to nějaký její plán, jak dostat jeho i zbytek rodiny. Přesto má na to dosti dobrou odpověď.
"Určitě tě za nimi někdy vezmu." Ujistí ji. "Žijeme teď v Brazílii. Je to tam bezpečnější, než tady v Beacon Hills." Má ovšem v úmyslu o tom, co se právě dozvěděl svým příbuzným říct. Jeho sestra Cora si určitě zaslouží znát tuhle informaci. Kde je Peter to v danou chvíli nemá ponětí. Věří, že se objeví, když ho bude nejméně potřebovat. Má na to talent stejně jako Kate. Z jeho úvah o rodině jej probere Stella svými slovy. Koukne na ni a chvilku nad nimi uvažuje. Zavrtí pak hlavou.
"Víš, to není tak jednoduché. Nemůžeš za to, jakou máš matku. Ale nadšený z toho, že má dcera zabíjí vlkodlaky rozhodně nejsem. Stejně jako nejsem nadšený z toho, že jsem do toho nikdy nemohl mluvit." Odpoví jí, i když část z toho je tak trochu určená Chrisovi za to, že mu tajil, že má dceru.

Akonáhle súhlasí s tým že ju zoznámi s jeho rodinou šťastne sa usmeje. Bola celkom zvedavá kto sú, ako vyzerajú a koľko majú rokov no nejde sa ho na to teraz pýtať. Položí si hlavu na jeho rameno a zavrie oči.
"Bože....o tejto chvíli som snívala tak dlho." usmiala sa ešte viac a pomaly pustila jeho ruku.
"viem, že je to strašne urýchlene keďže sa poznáme len deň no je nejaká možnosť, že by som mohla ísť bývať ku tebe ? Keď si teda môj otec ?" Prešla pohľadom z Dereka na Chrisa ktorý sa na ňu jemne mračil. Pravdepodobne sa mu nepáčil Stellin návrh no jej to bolo jedno. Chcela stráviť čo najviac času so svojím otcom a dohnať hlavne tých 16 zameškaných rokov. Taktiež sa ale aj mierne obávala toho, že by on nechcel. Predsa len je dospelý a má svoj osobný život a nie sa zrazu starať o 16-ročné dievča ktoré pozná jeden deň.

Když si Stella položí hlavu na jeho rameno, natočí hlavu jejím směrem a všimne si, že má zavřené oči. Zaposlouchá se do jejího nitra, aby zjistil, jak na tom je. Tuší, že už bude po tomhle dni unavená a měla by si odpočinout. Začne pomalu přemýšlet o tom, že půjde, aby měla Stella klid. Koukne krátce na Chrise, ale stále si s ním nemá moc, co říct.
Po jejich slovech se mírně pousměje a odpustí si poznámku o tom, že určitě nesnila o tom, že svého otce pozná až potom, co se málem zabije na schodech v té ohořelé ruině. Raději to už nechce připomínat.
Stella ho pak zastihne nepřipraveného, když spustí o tom, že by se k němu nejraději hned nastěhovala. Musí jí dát za pravdu.
"Zlato, opravdu na to jdeš moc rychle." Mírní její nadšení. Tady v Beacon Hills sice má být, ale není to nic vhodného pro ni.
"Kate tě poslala ke Chrisovi. Určitě by nebyla nadšená, kdyby zjistila, že bydlíš se mnou. Navíc v tomhle městě jsem určitě nyní žádaná škodná. Se mnou bys nebyla v bezpečí. Zůstaň u Chrise, budu klidnější, že ti nic nehrozí." Pokračuje dále a ačkoliv má u něj Chris vrub, v tomhle mu důvěřuje, že se o Stellu postará. On se v Beacon Hills musí mít na pozoru.
"Budeme se vídat a až se zotavíš, určitě spolu něco podnikneme." Ujišťuje Stellu, aby si nemyslela, že o ni nemá zájem. Má a veliký, ale právě proto na to chce jít pomalu a nechce riskovat její bezpečí.
"Kate by mě už určitě doopravdy zabila, kdyby se ti kvůli mě něco stalo." Dodá ještě. Něco takového nehodlá dopustit i bez téhle pohrůžky. Když je řeč o Kate, vůbec si nedovede představit, jak to bude dále.
Když nad tím přemýšlí, obejme Stellu paží kolem ramen a přitáhne si ji k sobě.
"Jsi po dnešku unavená. Slyším to." Začne pomalu a zarazí jí dříve, než může začít protestovat. "Běž si odpočinout." Pokračuje dál. "Já půjdu, ale zítra se určitě uvidíme." Navrhuje jejich další setkání, ačkoliv při tom mlčky tázavě pohlédne na Chrise, co tomu říká. Přeci, jen Kate svěřila Stellu do péče Chrisovi, ne jemu. Takže chtě, nechtě s ním musí počítat. Napadne jej, proč to musí být tolik komplikované.
"Musíme to všechno nějak vymyslet..." Poznamená polohlasně, že to vypadá, jako by mu unikla jedna z jeho myšlenek. Povzdechne si. Stellu dál drží kolem ramen a zatím ji nepouští, ani se nikam nechystá. Neodejde, dokud se nedomluví.

Pousmiala sa keď zavrhol jej návrh. bolo je jasné že na niečo také bolo až príliš skoro no dúfala že raz budem môcť bývať s ním. Predsa len je to jej otec a on s ňou chcela tráviť celý svoj čas. Či by jej potom nezačal liezť na nervy je len v oblakoch.
trochu sa zamračí nad tým keď povie že by ho Kate už naozaj zabila keby sa jej niečo stalo. Vedela že aj ak by sa o to matka pokúšala nedovolila by to. Dokonca by za neho bojovala. Derek znie oveľa lepšie ako jej matka a preto si je istá že s ním budem mať lepší vzťah ako s ňou. S matkou sa neustále len hádali. Predsa len dve tvrdohlavé ženy v jednej domácnosti sú pohroma.
No zároveň sa hneď aj pousmiala keď začal hovoriť o tom že by si mala ísť odpočinúť. Cítila že je unavená no chcela s ním stráviť najviac času ako je to možné a dokonca bola presvedčená že tak skoro nezaspí. bola taká nadšená z toho že konečne našla jej otca, že sa nebudem môcť dočkať ďalšieho dňa. No zároveň nechcela byť hneď panovačná a tvrdohlavá a oponovať mu.
"fajn...ale bude mi niekto musieť pomôcť lebo ja to takto po schodoch vážne nedám." Pousmiala sa trochu zahanbená tým že potrebovala ich pomoc. Spustila svoju ruku ktorú mala okolo ramien svojho otca a striedala pohľad medzi ním a Chrisom.
"už teraz sa nemôžem dočkať zajtrajška aj keď neviem, že či sa s tou nohou niekam dostanem." ihneď je zmizol úsmev z pier. Uvedomila si že keby nebola taká aká bola nič by sa jej nestalo ale zároveň si uvedomila že aj vďaka tomuto zistila, že je jej otcom.

Není si zpočátku jistý, jak Stella jeho odpověď vezme, ale nehodlá nic uspěchat. Vyčkává, ale nakonec se od Stelly dočká docela uspokojivé odpovědi. Potěšeně i spokojeně se pousměje. Kousek se odtáhne a pohlédne na ni. Přemítá, jestli chce po něm, aby ji šel uložit, i když dům a vše kolem patří Chrisovi nebo se mu to, jenom zdá.
Podívá se ze Stelly na Chrise, který je zticha a zpátky na Stellu.
"Něco vymyslíme, než budeš fit." Ujišťuje, že si nějaký program najdou i s její pochroumanou nohou a hlavou.
"Tak fajn." Vydechne rozhodně, když Chris i nadále mlčí a on chce Stellu dnes už vidět v posteli. Stáhne ruku z jejich ramen a vstane z pohovky.
"Pojď, ukážeš mi, kde máš pokoj." Pronese a sehne se k ní, aby ji mohl vzít opět do náruče. Když už ji pevně drží, zvedne ji a pak se i s ní natočí směrem vedoucím z pokoje.
"Naviguj mě." Požádá ji, protože v tomhle domě nikdy nebyl. Vyjde z pokoje, kolem Chrise na kterého krátce pohlédne a pokračuje dále, podle toho, jak ho Stella navádí. Vystoupá s ní nahoru po schodech. Její váha mu žádnou námahu nepůsobí. Nahoře se pak vydá směrem k jejímu pokoji. I s ní v náručí si docela snadno otevře patřičné dveře a vstoupí dovnitř. Dojde se Stellou k její posteli, do které ji položí. Pak si sedne k ní na okraj postele. Trošku zvážní a zadívá se na ni. Stále ještě chvílemi nevěří, že je to doopravdy tak a ona je jeho dcera.

"dobre, budem ti veriť." s úsmevom prikývnem a potom sleduje Dereka ako sa postaví a vezme ju na ruky. Je rada, že jej pomohol nakoniec a nemusela sa trepať hore úplne sama.
"dobrú noc ujo Chris !" povie mu keď prechádzajú okolo neho a potom už len naviguje kam má ísť. Ako sa už ocitne v jej izbe a hlavne v jej pohodlnej posteli oddýchne si. Pozrie na Dereka ktorý sa na ňu pozerá smrteľne vážne.
"ďakujem za pomoc." povie mu a chytí ho za ruku s úsmevom na tvári.
"nebuď tak vážnyyyy." jemne sa zasmiala a pichla ho prstom do boku pričom stále sledovala jeho tvár. Viac sa posadila ku nemu a objala ho pričom si tvár schovala do jeho hrude.
"Mám otázku." ihneď zvážnela aj ona a trochu sa od neho odtiahla nepúšťajúc ho.
"máš teraz niekoho ? Ako priateľku alebo nebodaj manželku ?" Opýtala sa naférovku. Nikdy nebola ten typ čo chodí okolo horúcej kaše. Preferovala skôr keď mohla povedať nahlas to čo cíti a myslí si. Bola proste taká.

Slabě se pousměje. Potěší ho, když mu někdo, koho vidí poprvé v životě věří. Hlavně pokud je to jeho krev.
"Musíme toho hodně dohnat..." Odpoví jí. Nechce se opakovat, ale je to nepřehlédnutelný fakt.
S Chrisem se neloučí. Odnese Stellu nahoru do jejího pokoje.
Uvnitř si to prohlédne, aby se o své dceři něco dalšího dozvěděl i bez ptaní. Chce vědět jaká je a na některé věci by rád přišel sám. Co ji baví, o co se zajímá, co se jí líbí.
"Nemáš za co, El." Zavrtí hlavou, když mu děkuje. Zkouší si pro ni také vymyslet nějakou zkratku jejího jména. "Byla to i má chyba. Měl jsem být opatrnější." Poznamená, když vidí, jaké následky mělo to jejich setkání u starého domu.
Když ho vezme za ruku, jeho výraz trochu roztaje.
"Tobě se to řekne. Ty si zrovna nepřišla na to, že máš dceru, které je 16." Odvětí jí napůl vážně, napůl v legraci. Trochu ho to děsí, protože si není jistý, co dělat. Nechce to zvrtat více, než už to je.
Obejme ji, když se mu hodí okolo krku. Nijak mu to nevadí. Dlaní jí začne hladit po zádech. Trošku se uvolní, ale i tak jeho mysl stále více zaměstnávají myšlenky na to, co bude dál.
Její otázku tak vůbec nečeká. Trochu ho tím zaskočí. Zamračí se pro sebe, protože sám neví. V současnosti s nikým není. A jak to bude do budoucna nemá ponětí.
"Zrovna teď ne." Odpoví jí tedy po krátkém přemýšlení, když si je jistý, že nemlží a je to tak.

Jej izba je zladená do čierno-sivo-zlatich farieb. Sem tam sa nájde aj nejaká pastelová ružová ale to moc nie. V rohu izbe má na zemi položený svoj luk a šípy. Na stenách má nalepené pár plagátov jej obľúbenej skupiny a spevákov. Ďalej má na stene poličku a na každej z nich má položený jeden z jej skateboardov. Vie už teraz, že sa tak skoro na jeden z nich nepostavý. Hneď vedľa je knižnica ktorá je z 3/4 naplnená knihami a zvyšok sú filmy ktoré rada sleduje. No a potom tam má už len stôl kde je fotka nej s jej matkou, skriňu a veľkú manželskú posteľ po ktorej krajoch sú nočné stolíky.
Naďalej ho sleduje s otáznikmi v očiach. Až keď jej odpovie na otázku pousmeje sa a prikývne.
"dúfam, že aj keď niekoho budeš mať bude ťa tá osoba ľúbiť." úprimne sa na neho usmiala a ešte raz ho zovrela v náručí. Potom sa už odtiahla a oprela sa o rám postele.
"a ak nie tak dostane nakladačku." buchla si dva krát päsťou do dlane s nevinným úsmevom na perách. Bola by ochotná zbiť niekoho kto by ublížil jej otcovi. Pozná ho len krátko no už teraz nechce pre neho nič zle.

Když zkoumá pohledem Stellin pokoj, všimne si luku a šípů. Kdyby nevěděl o tom, že také loví, mohl by si myslet, že střelba z luku je její koníček a nebo sport, který provozuje. Hned další věc, které si všimne jsou skateboardy. Pobaveně se pousměje nad tou výstavkou.
"Jezdíš ráda?" Zeptá se jí, neboť chce vědět, co Stella ráda dělá. Zběžně si pak prohlédne sbírku knih a filmů. Poslední věc, která jej zaujme je fotografie Stelly a Kate. Když si ty dvě spolu prohlíží, má u toho spoustu smíšených pocitů ať už jde o Kate tak o Stellu.
"Jak ti říká máma, El?" Zeptá se Stelly na věc, kterou by rád věděl.
Trochu ho překvapí, když se ho Stella ptá na to má-li nějaký vztah. Po té, co jí odpoví, tak si poslechne dovětek. V tuhle chvíli je rád, že nikoho nemá, protože ho čeká budování trochu jiného vztahu, než s nějakou ženou.
"To určitě nebude třeba, El." Odpoví jí, když jeho potenciální přítelkyni vyhrožuje. Při tom se pobaveně pousměje.
"Už bys měla jít spát." Navrhne jí další program na nejbližší dobu. Při tom jej zrovna tohle docela pobaví, že on někomu něco říká z pozice otce. Ani ve snu by jej nenapadlo, že se toho dočká právě dnes.

Sledovala ho ako si prezerá jej izbu. Pozrela sa smerom kam sa pozeral aj on a ihneď prikývla.
"áno, jazdím rada. No teraz zjavne nejakú chvíľu nebudem môcť." potichu sa zasmiala a kukla ramenami pri pohľade na jej nohu v obväze.
"matka ma volá normálne Stella. Ale El je zlaté, páči sa mi to." vždy chcela mať nejakú peknú prezývnku a El sa jej páčilo. Zahrialo ju to pri srdci pretože to bolo od neho. Zato jej matka nikdy nebola na prezivky. Už ani ako malé dieťa ju nevolala inak ako Stella a ona si na to aj zvykla. Jemne sa zasmiala nad jeho odpoveďou na to, že by zbila ženu ktorá by mu ublížila.
"asi by som mala keď mi to ty hovoríš....tati." doplnila s úsmevom a sledovala ho.
"takže...zajtra prídeš teda ?" nadvihla obočie a natiahla sa po jej telefón. Tam si otvorila kontakty a dala pridať kontakt. Pomenovala ho 'otec' a podala Derekovi nech napíše doň jeho číslo.

Když mu Stella dá kladnou odpověď, mírně se pousměje a pokývne hlavou.
"Neboj se brzy budeš v pořádku." Ujišťuje ji a povzbuzuje. Při tom si ji prohlíží. Přemýšlí, jestli se jí má ptát na potenciální vlkodlačí geny už dnes nebo to nechat na později.
Než si to stačí promyslet, Stella mu odpoví na další otázku. Nepřekvapí ho, když mu dá takovou odpověď. Lehce přikývne.
"Kate se nezmění." Poznamená. "Ale jsem rád, že se ti moje El líbí." Pokračuje dál zamyšleně. Snaží si představit, jestli by potom mohli s Kate alespoň vycházet, ale silně o něčem takovém pochybuje. Kate si jde vždy za svým a klidně přes mrtvoly. Nevěří, že by se mezi nimi dvěma mohlo něco změnit. Už jen skutečnost, že mu o Stelle nikdy neřekla, dává jasně najevo, jaký náhled na jejich "rodinu" má.
Z jeho úvah ho probere Stella, když se rozhodne ho poslechnout. Pousměje se, neboť jeho první otcovská rada padla na úrodnou půdu a bez problémů. Raději si, ale odpustí nějaké pochvalné řeči na její poslušnost. Jednoduše mu to stále nejde tak snadno přes pusu. Alespoň některé věci.
"Zítra přijdu." Ujistí, když se ho ptá. "V kolik vstáváš?" Zajímá se a párkrát mu zacukají koutky rtů. Pozoruje při tom, co Stella provádí se svým mobilem. Když mu ho podá, pochopí, že chce jeho číslo. Vezme si od ní mobil a začne do něj ukládat své číslo. Když je hotový, než jí ho vrátí, nechá své číslo vytočit, aby si pak mohl uložit její číslo do svého mobilu. Pokojem se krátce rozezní zvonění, protože hned na to volání přeruší. Vrátí telefon Stelle a vytáhne si svůj. Uloží si její číslo pod jménem El.
"Můžu si tě vyfotit?" Zeptá se jí vzápětí, protože si chce k číslu dát i její obrázek.

Zamyslí sa nad tým o koľkej vlastne vstáva. Ostane však ticho a sleduje ťa ako píšeš číslo do jej telefónu.
"Vieš čo, radšej mi napíš esemesku alebo mi zavolaj lebo ja sama neviem kedy budem hore." jemne sa zasmeje a potom sa lepšie posadí. Vytrhne ti mobil z ruky a potom sa chvíľku nastavujem až nakoniec odfotim celkom peknú selfie. S tým ti mobil vráti.
"takto je to lepšie, ver mi." zasmeje sa a prehrabne si vlasy.
"to áno, moja matka je proste taká aká je. Preto ani nedufam v to, že by ste sa vy dvaja mohli dať naspäť dohromady. Hlavne kôli tomu čo matka urobila tvojej rodine." jemne prikývla a oblízla si pery.
"a teraz už choď. Som unavená." so smiechom ho začala štuchať prstami do boku. Nechcela aby to vyznelo ako keby ho vyhadzovala ale už chcela ísť spať aby bol konečne ďalší deň.
---------